Když se řekne queer umění v Česku, většina lidí si možná vybaví spíš historické přednášky, archivní fotografie nebo komentované procházky po pražských queer lokalitách. Současné výtvarné umění, které by otevřeně a explicitně zobrazovalo gay touhu a intimitu mezi muži, je u nás stále výjimkou. O to víc vyniká tvorba malíře Tomáše Němce (*1986, Polička), absolventa Akademie výtvarných umění v Praze, který se touto cestou vydává dlouhodobě – a dělá to bez kompromisů.

Kdo je Tomáš Němec

Němec vystudoval pražskou AVU v ateliéru profesora Michaela Rittsteina, který ukončil v roce 2011. Jeho malby se pohybují mezi klasickými žánry – portrét, figura, zátiší, krajina – ale zpracovává je svým osobitým, expresivně uvolněným rukopisem. Vystavoval už v řadě českých galerií i v zahraničí, například ve Stuttgartu. Část jeho tvorby je proslulá fascinací francouzskou šansonierkou Edith Piaf, které věnoval celý cyklus obrazů.

Vedle těchto témat ale Němec dlouhodobě maluje i mužské akty a scény zachycující intimitu mezi muži – a dělá to bez stylizace do alegorie nebo mytologie, jak to dělala většina malířů v minulosti, když chtěli zobrazit homosexuální touhu „bezpečně“. U Němce je to přiznaně osobní, deníkové, současné.

Proč je jeho otevřenost výjimečná

Queer umění v Česku má svou historii – existují iniciativy jako Společnost pro queer paměť, vycházejí publikace mapující queer vizualitu v českých zemích, konají se přednášky a tematické výstavy v nezávislých galeriích. Ve srovnání se sousedním Slovenskem nebo Maďarskem je tu prostor pro LGBT+ témata v umění relativně otevřený.

Co je ale stále vzácné, je malíř, který by v rámci své standardní, „mainstreamové“ výstavní činnosti – v městské galerii, ne na tematické queer akci – ukazoval mužské nahé tělo v erotickém a intimním kontextu jako přirozenou součást svého díla. Němec tohle nedělá jako gesto nebo manifest. Prostě maluje to, co je pro něj autentické – svůj život, svoje vztahy, svou touhu – a galerie to vystavují vedle jeho zátiší a krajin, jako rovnocennou součást jeho tvorby.

Právě tahle normalizace, tedy zařazení gay intimity do běžného výstavního provozu bez nálepky „kontroverzní“ nebo „pro vyhraněné publikum“, je v českém prostředí stále ojedinělá.

Výstava Neznámé město v Pardubicích

Aktuálně Němcovu tvorbu představuje výstava Neznámé město v Gočárově galerii (Dům U Jonáše) v Pardubicích, otevřená od poloviny května 2026. Galerie ji popisuje jako první komplexní pohled na jeho dílo – od raných zátiší a portrétů inspirovaných starými mistry až po intimní akty a krajiny, kde se lidské tělo a příroda stávají nositeli emocí a vzpomínek.

Výstava ukazuje Němce v celé šíři: vedle technicky zvládnutých zátiší a krajinných motivů visí obrazy, na kterých se objevují dvojice mužů v intimních i každodenních situacích – při koupání, doma, v posteli. Atmosféra je civilní, nedramatizovaná, často skoro deníková. Právě tahle bezprostřednost dělá z výstavy silný zážitek i pro diváky, kteří podobnou tematiku v galerii nečekají.

Výstava v Domě U Jonáše potrvá do konce srpna 2026, takže je dost času ji navštívit osobně.

Co to znamená pro nás

Pro gay muže v Česku může mít vidět svůj vlastní život – svá těla, své vztahy, svou intimitu – zobrazený s vážností a uměleckou péčí v běžné galerii zvláštní význam. Není to terapie ani aktivismus v úzkém slova smyslu, ale forma viditelnosti, která dlouho chyběla. Tomáš Němec ukazuje, že gay zkušenost je legitimním a hodnotným tématem pro malbu – stejně jako zátiší s ovocem nebo portrét šansoniérky.

Pokud máte cestu kolem Pardubic, stojí výstava Neznámé město za zastávku. A i bez ohledu na to, jak moc se vyznáte ve výtvarném umění, může být zajímavé sledovat, jak se queer témata v Česku pomalu, ale jistě stávají součástí běžného kulturního prostoru.