Gay mýtus číslo 2: Gayové ohrožují tvou mužnost!
Pozor! Blíží se gay muž! Rychle schovej svoje mužství, jinak se rozplyne jako mlha nad ránem!
…Ne? Tak to nefunguje? No, to je překvapení.
Představa, že samotná přítomnost gay muže nějak narušuje nebo ohrožuje tvou mužnost, je fascinující – a to z jednoho prostého důvodu: Co to vlastně vypovídá o té mužnosti samotné?
Pokud je tvá mužnost tak křehká, že ji ohrozí člověk jen tím, že stojí vedle tebe, tak to není mužnost. To je domeček z karet postavený za větrného dne.
Opravdová sebejistota se netřese. Sebejistý chlap může jít na gay bar, zasmát se, pobavit se a přijít domů stále stejně „mužný“ jako předtím. Protože jeho identita nestojí na tom, co si myslí okolí – ani na tom, kdo stojí vedle něj.
Strach z gayů přitom často říká víc o vlastní nejistotě než o čemkoliv jiném. Psychologové tomu dokonce říkají fragile masculinity – mužnost tak úzkostlivě střežená, že ji ohrožuje úplně všechno. Růžová barva. Pláč u filmu. Gay soused.
A teď malý myšlenkový experiment: Změní se nějak tvoje oblíbená kapela, když zjistíš, že ji poslouchá taky gay muž? Zmizí ti svaly? Vypadne ti vousy? Ne. Nestane se vůbec nic.
Gayové ti tvou mužnost neberou. Nikdo ti ji nemůže vzít – pokud ji tedy skutečně máš.
Mužnost není hradba, kterou musíš bránit před cizími. Je to něco, co prostě jsi – nebo nejsi. A gay člověk v místnosti s tím nemá vůbec nic společného.
Komentáře nejsou povoleny.